27 47
hwarangů je určitá kontrola mladých. Vzdělávání se odvíjelo
od potřeb království, hwarangové jejichž vůdcové bývali
většinou různým způsobem spřízněni s panovnickým rodem, se
cvičili v bojových uměních. Součástí výchovy však byla
i duchovní složka (filosofie, umění, hudba), o čemž svědčí
hwarangský kodex, složený ze tří různých učení -
konfucianismu, budhismu a taoismu.
Výuka probíhala na odlehlých místech, u hor a řek, což vede
k různým spekulacím, jak co se týče jejího zaměření, tak
i např. tajných obřadů. Po jejím ukončení sloužili hwarangové
jako vojáci, generálové, někteří se stali ministry nebo
váženými muži. Vlastností, jíž se proslavili, byla jejich
bezpodmínečná oddanost vlasti. Dokonce se o nich píše
v čínských kronikách: „... v Sille vybírají krásné potomky
významných lidí, potírají je pudrem, oblékají do nádherných
šatů a říkají jim chlapci – květiny.“
Jedním z nejznámějších hwarangů byl také největší hrdina
sillských a snad i korejských dějin, generál Kim Ju-sin.
Hwarangové byli učeni pěti hlavním principům mezilidských
vztahů: lidskost (in), spravedlnost (ui), zdvořilost (je),
moudrost (či), důvěra (sin).
Dále byli učení v šesti uměních: etika (je), hudba (ak),
lukostřelba (sa), jezdectví (o), psaní (so), matematika (su).
Nakonec byli také učeni ve třech nevojenských povoláních:
královský vychovatel, instruktor, učitel.
K tomu byli vychovávání k šesti způsobům jak sloužit vládě a
králi. Jednalo se o tzv. pět příkazů, které pro hwarangy
sepsal buddhistický mnich Wong Wang: věrně sloužit králi, se
synovskou úctou sloužit rodičům, mít důvěru k příteli,
27